Honda Silver Wing 600 byla velmi dokonalým skútrem už při svém prvním uvedení na trh a dnes, po deseti letech vylepšování, se o něm nedá napsat nic jiného. Jenže právě se jej z vlastního skútrového trůnu pokusila sestřelit samotná Honda, když představila novou sedmistovku Integra. Největším skutečným skútrem Honda s velkým úložným prostorem pod sedlem ale SW-T600 zůstává, protože model Integra je už podle názvu integrací skútru a motocyklu, který vznikl – matematicky vyjádřeno - sečtením motocyklu s velkým skútrem a vydělením výsledku dvěma. Integra se začne prodávat v roce 2012 a lze očekávat značný zájem.
Podobné hybridy mezi skútrem a motocyklem začala Honda vyrábět už před mnoha desítkami let v nejnižších kubaturách, vyrobila jich milióny zejména pro asijský trh, oblibu malých skútrů tím ale nezlikvidovala. Proto k tomu jistě nedojde ani v nejvyšší kubatuře, bude jen víc z čeho vybírat.
Přežitkem se tak nestane Honda SW-T600 ani jiné maxiskútry. Jsou to totiž úžasně snadno ovladatelné a velmi všestranně využitelné prostředky pro dopravu i zábavu. Nové modely vznikají jako houby po dešti, válka obsahů motorů zuří i v této kategorii a často se někdo ptá, k čemu že je skútr s tak velkým motorem dobrý.
Není divu, mám zažitou dobu, kdy dvěstěpadesátka ve skútru se zdála jako velký luxus a patrně i strop, kam je ještě rozumné se s objemem motoru dostat. Kouzlilo se tehdy spíš s podvozky a tendence k maximalizaci někdy natahovaly skútry do délky. Pamatuji si jeden skútr Honda 250, nevím už, co to bylo za model, ale byl tak dlouhý, že když při stání na semaforu měl jezdec nohy na silnici a sundal ruce ze řídítek, mohl mezi sedlem a řídítky přejít chodec. Jízda na tom skútru byla jako na anakondě, jak se kroutil. Odpružení měl měkké a moc netlumilo, čili na horších silnicích to byla anakonda v mořských vlnách.
Jenže to je moje dnešní interpretace, tehdy si majitelé jistě pochvalovali, že mají nejpohodlnější skútr na světě a v tom parametru nebyli v té době určitě daleko od pravdy. Já jsem pak léta na velkém skútru nejezdil, až v roce 2001 právě na novince Honda Silver Wing, předchůdci dnešního inovovaného modelu SW-T600.
Honda se tehdy stala s dvouválcovou šestistovkou průkopníkem maxiskútrů a mnoho lidí se divilo nejen že se s něčím takovým vůbec dá jezdit, ale především jak je to snadné. Také já jsem byl tehdy nadšen nejen z výkonu motoru, ale i z toho, co se za tu dobu stalo a podvozkem. Po mých předchozích mnoha zkušenostech se skútry, které dnes představují spíš sbírkové předměty, měla velká Honda najednou chování blízké dobrému motocyklu.
Pokud si dobře pamatuji své pocity z jízdy před deseti lety, tak je nyní pro jezdce na skútru SW-T600 víc místa díky totálnímu překarosování, odlišně tvarovanému sedlu a dalším změnám, kterými největší skútr Hondy za desetiletí své existence prošel.
Tehdy na něm nebylo jak poskládat kolena a pro vysoké rychlosti nevyhovující výška štítu mi směrovala vzduch pod otevřenou helmu. Příjemnější bylo se skrčit, nebo vystrčit hlavu nad štít, a tak jsem si při jedné jízdě po dálnici sedl na nízkou zádovou opěrku. Předjížděl jsem všechno a budil tím údiv, protože (už je to promlčené) vidět skútr v rychlosti přes 170 bylo tehdy neuvěřitelné. Všiml jsem si vytřeštěného pohledu několika cestujících z autobusu, kteří tehdy evidentně nechápali, jak může být naplno jedoucí autobus tak rychle předjížděn nějakým skútrem, na kterém přitom navíc řidič jen mírně opřen stojí.
A co poznamenat k současnému testu? V podstatě nic. Honda SW-T600 funguje po všech stránkách excelentně. Z chování kompaktního podvozku i výkonného motoru je jednoznačný pocit jistoty, pohodlí a bezpečí. Podvozek si dobře poradí i se špatnou silnicí a motor zajistí, že při předjíždění pomaleji jedoucích vozidel není třeba tolik kalkulovat, jestli to vyjde. Akcelerace, kterou SW-T600 nabízí, také mnohdy zjednoduší rozhodování při řešení „složité dopravní situace“(jak praví litera zákona). Jen přidáte plyn a dopravní situaci necháte řešit ty za vámi (tak praví praxe). Slušné rezervy výkonu jsou i při jízdě po dálnici.
Přitom kupodivu nijak nevadí větší rozměry a váha skútru při proplétání se městem. Výtečná ovladatelnost je jištěna konstrukčním řešením skútru SW-T600 z hlediska těžiště. Značně dopředu skloněný paralelní dvouválec je i s převody umístěn co nejníže a nádrž paliva našla své místo v tunelu u nohou jezdce. Samotné ovládání skútru se pak pro toho, kdo nehledá maxima dynamiky, zúžilo na plynovou rukojeť a na levou páčku, ovládající obě brzdy - pravou páčku na řídítkách lze vynechat.
Honda SW-T600 je tedy velmi příjemným a všestranně využitelným vozidlem s výtečnou dynamikou, nízkou spotřebou a jak je již známo, i s minimální potřebou servisních zásahů a s vysokou životností.

Honza Čejchan foto: Pavla Kořenářová a Michal Čejchan