ESO 500 silniční - 1958

- Vyšlo v čísle 23
Divišovská značka ESO je spjata se jménem jejího zakladatele – napřed mechanika, pak závodníka, a nakonec konstruktéra a továrníka Jaroslava Simandla. Jako všestranný závodník patřil k tehdejší naší elitě. Před válkou pracoval jako mistr ve vývojové dílně v Jawě, po válce začal jako majitel nástrojárny vyrábět díly pro závodní motory anglické značky JAP. V roce 1949 se zúčastnil Šestidenní soutěže v Anglii a od roku 1950 již vyráběl vlastní motory, kopie JAP. Začal je označovat svojí iniciálou S, odtud ESO.

V roce 1951 byl podnik znárodněn, Simandl zůstal šéfkonstruktérem a vyvíjel vlastní motory. Po motorech pro plochou dráhu a pro silniční závody, doplněnými oddělenou převodovkou, se začaly od roku 1954 vyrábět motory moderní monoblokové konstrukce. Přímo v Divišově se jimi osazovaly vlastní podvozky pro motokros, v menší míře pro silniční závody, vznikl dokonce i monopost. Motory pro silniční motocykly měly zvýšenou kompresi pro metylalkohol a pětistovka točila až 9000 otáček.
Silniční motocykl měl přední vahadlovou vidlici, speciální brzdové bubny  o velkém průměru, ráfky ocelové nebo duralové Borani. Poslední verze byly vybaveny kapotáží a poměrně úspěšně závodily ještě v šedesátých letech ve třídách 350 a 500 ccm.
V Divišově byly dále vyvíjeny motory s desmodromickým rozvodem i OHC. Šíři záběru ukončilo připojení továrny k Jawě v roce 1963 a nařízená specializace na plochodrážní motocykly.