ESO 500 silniční - 1958
V roce 1951 byl podnik znárodněn, Simandl zůstal šéfkonstruktérem a vyvíjel vlastní motory. Po motorech pro plochou dráhu a pro silniční závody, doplněnými oddělenou převodovkou, se začaly od roku 1954 vyrábět motory moderní monoblokové konstrukce. Přímo v Divišově se jimi osazovaly vlastní podvozky pro motokros, v menší míře pro silniční závody, vznikl dokonce i monopost. Motory pro silniční motocykly měly zvýšenou kompresi pro metylalkohol a pětistovka točila až 9000 otáček.
Silniční motocykl měl přední vahadlovou vidlici, speciální brzdové bubny o velkém průměru, ráfky ocelové nebo duralové Borani. Poslední verze byly vybaveny kapotáží a poměrně úspěšně závodily ještě v šedesátých letech ve třídách 350 a 500 ccm.
V Divišově byly dále vyvíjeny motory s desmodromickým rozvodem i OHC. Šíři záběru ukončilo připojení továrny k Jawě v roce 1963 a nařízená specializace na plochodrážní motocykly.