To byl nápad, vydat se koncem listopadu do Rakouska k výrobci elektrických motocyklů Johammer s tím, že zpět pojedu na tomto stroji do Prahy!

Po prvních ujetých metrech mi vytanula myšlenka, kterou si dovolím tento test uvést: „Po nastoupení do autobusu jsem zvyklý označit si jízdenku, ne se posadit za řídítka.“

Poslední náročný pokus o vývoj zcela nového dvoudobého dvouválcového motoru Jawa proběhl ve druhé polovině osmdesátých let a vznikla výkonná, vzduchem chlazená čtyřstovka s pětistupňovou převodovkou. Šance na její uvedení do výroby ale byly ještě méně pravděpodobné, než tomu bylo u většiny zamýšlených cestovních motocyklů, vyvíjených ve VVZ Jawa v průběhu několika předchozích desetiletí.

Rozhodně bych byl nerad, kdyby titulek vyzněl nějak nelichotivě vůči ženám. Všichni ale víme, že na techniku si potrpí jen málokterá, což přitom vůbec neznamená, že by ženy měly být obecně horšími řidičkami, nebo že by je nebavilo jezdit na motocyklech. Protože ale i u aut inklinují k automatické převodovce, tak jsem přesvědčen, že modely NC 700D mohou pro některé ženy představovat ideál motocyklu.

Ducati je jednou z mála značek, která volně dýchá i v současných poměrech stagnací zúženého trhu motocyklů. Její prodeje se v roce 2012 celosvětově zvýšily o 16%. Je to nejen proto, že Ducati jsou motocykly designově nápadité a technicky všestranně špičkové, ale i proto, že značka v posledních letech představuje novinky, které oslovují mnohem širší klientelu než bývalo dříve obvyklé.

Koncem sedmdesátých let si od modelu CB 750 Automatic slibovala Honda výnosné prvenství na trhu USA v novém segmentu silných cestovních motocyklů s automatickou převodovkou, jehož existenci tímto modelem zahájila. Ohlas byl ale nečekaně slabý a tehdejší nezdar byl stvrzen i následujícími desetiletími, po která se ani nikdo jiný nepokusil podobný projekt prosadit. Až při současném strmém nástupu velkých jednostopých automatů (opět značky Honda) nastala ta pravá chvíle k připomenutí prvního zajímavého pokusu této značky uvést na americký trh velký motocykl, který neměl na řídítkách páčku spojky a při jízdě na něm nebylo třeba řadit.

Na téhle motorce jsem už jezdil, byla to ale stopětadvacítka. Byl jsem z ní trochu rozpačitý, úroveň podvozku příliš převyšovala to, co nabízel motor. Stopětadvacítka, a ještě uškrcená předpisem pro kategorii řidičského oprávnění A1. Ovšem dvoustovka, to je jiná písnička. Výrobce přidal motorce přesně to, co jí scházelo.

Jawa 650 Classic, to je opravdu klasika. Je to výkonem, designem i jízdními vlastnostmi ideální stroj k připojení sidecaru.

Není naháč jako naháč. Absence kapotáží neznamená, že se díváte na motorku vhodnou na cesty do práce. Svezení na tomto motocyklu je dost silným emocionálním zážitkem. Už hned úplně první pocity jsou zajímavé. Ne že si sednete na motorku, ale vstoupíte do motorky. Jako do kokpitu, který byl vytvořen na rozměry vaší postavy, a to ať jste větší nebo menší, kolena je kam dát a netrčí vám do stran. Opřete je pohodlně o účelně úzkou a rovnou spodní část nádrže, která dolů plynule navazuje přes plastové kryty na profily dvojitého příhradového rámu.

Opět test ze Švýcarska a byla to radost. V alpských serpentinách mne napadlo, jaký je to obrovský rozdíl, když si takovouhle motorku koupí Švýcar nebo Čech. Na našich stále se horšících silnicích budeme snad za pár let jezdit v relativní pohodě jen na endurech. Ve Švýcarsku si ale v klidu užijete silniční sportovní motorku. Když se vám zatáčka líbí, tak to tam pošlete ideální stopou a nemusíte kličkovat mezi dírami a brát ohled na podélné strouhy a do rolety nahrnutý asfalt brzdícími náklaďáky. Tyhle speciality tam vůbec neznají. (Jak je to sakra, možné?)

Dlouhé cesty, terén i městský provoz, to vše zvládá na jedničku. Ano, na Hondu Transalp lze klást i požadavky, které si vlastně odporují. Ale tenhle cesťák je opravdu hodně univerzální. Jezdí se na něm v pohodě jako na naháči – klasickém, obratném motocyklu, je trochu kapotovaný, takže kdo vyžaduje ochranu před vichřicí při rychlé jízdě si taky přijde na své, a přitom se hlásí ke kategorii enduro – je to vysoký motocykl s velkou světlostí a velkými zdvihy pérování.

Tak jsme je tu měli obě najednou. Sedmsetpadesátku i jedenáctistovku.<br>Kolikrát jsem již letos slyšel chválu na Guzzi Breva! Jak lahodí oku, a vůbec jaká je úžasná! Až dodatečně jsem si uvědomil, že mi přitom vlastně uniklo, jestli byla řeč o menším modelu, sedmsetpadesátce, nebo o jedenáctistovce. V pražském zastoupení jsem tedy požádal o zapůjčení obou testovacích motocyklů najednou a kupodivu se to v kalendáři ještě sešlo, že jsme je mohli opravdu vyzkoušet naráz.

BMW R 1200 GS je úžasný univerzál. Je to motorka, která se nezastaví před ničím.

Barva KTM je oranžová, stejně jako barva čtvrtletníku MOTOXPRESS. Barva ale není vůbec rozhodující.

Na bednu, ve které jde motorka z výroby, mohou napsat 2 in 1. Obyčejná klasická motorka na běžné pojížďky i sportovní motocykl – to je Honda CB 600F Hornet.