Design čtyřkolek Cectek má poněkud automobilní charakter, ale nakonec proč ne? Autíčko s řídítky… co je na tom víc divného než vůbec na čtyřkolkách jako takových? Já za sebe mohu prohlásit, že designové vybočení značky Cectek vítám. A z čeho že vlastně je to vybočení? Snad z toho, jak má čtyřkolka vypadat? To právě je naprostý nesmysl. Je to přece vybočení z typizované fádnosti, z dlouhé řady podobného, kde jeden opisuje od druhého. A protože se různým lidem líbí různé věci, tak každá atypičnost která neomezuje funkci, má pod sluncem své místo. Proč by tedy čtyřkolka silniční, určená pro asfaltový adrenalin i pohodovou turistiku, nemohla vypadat jako přitažlivě designované autíčko z pouti? Musí snad vypadat jako všechny ty „pracovní“, které s naloženým vlekem nebo s radlicí na sníh stejně téměř nikdy nepotkáte? Přitom není důvod si něco nalhávat, vždyť právě po usednutí na čtyřkolku se často cítíme jako na pouti!
Byl to takový krásný slunečný skoro jarní den na začátku února, kdy jsem se domluvil se specializovaným prodejcem mnoha značek čtyřkolek, sídlícím v Bukovanech u Benešova, na malé testovací vyjížďce na dvou různých strojích značky Cectek. Ta je na českém trhu již šestou sezónu, pro záplavu všech značek je ale i přesto mnohde neznámá.
Silniční model Quadrift vyniká atypickým designem, zdůrazněným luxusními velkými hliníkovými koly s nízkoprofilovými pneumatikami. Nízký podvozek nepřispívá jen k dravému vzhledu, čtyřkolka se po silnici vodí jakoby to měla před sebou nalinkované. Naprosto překvapivý je rejd, Quadrift zvládne otočku na okresce (míním bez smyku, ke kterému je jinak předurčen). A to mě nejvíc mrzelo, že jsem se nemohl na silnici do zatáček podle libosti klouzat. Byl to nový stroj připravený na prodej a neslušely by mu rýhy v pneumatikách. Ale driftů s Quadriftem je spousta na internetu, tak pro jednou se nechám zastoupit.
Proti tomu druhý testovaný stroj, model GL T5EFI, má obvyklejší podvozek s vyšší světlostí, a tedy s výtečnou
průchodností terénem. Disponuje volbou pohonu jedné nebo obou náprav a uzávěrkou diferenciálu. Vlastní systém ovládání převodů a náprav má Cectek patentovaný, a skutečně s řazením vpřed/vzad, pomalá/rychlá a se zapínáním uzávěrky diferenciálu nebyl žádný problém, všechno fungovalo s jistotou a snadno, což se jinak u všech čtyřkolek vždycky říct nedá.
Čtyřkolky Cectek mají kvalitní, výrobně náročnější podvozky s nezávislým zavěšením všech kol, s nastavitelným odpružením. Pohání je motor, jehož parametry považuji za optimální – kapalinou chlazená jednoválcová pětistovka o výkonu 30 kW a za motorem je zařazen kanadský variátor CVT. Výrobce si dává záležet na kvalitě všech detailů pohonu i podvozků, není to také žádný začátečník – už mnoho let exportuje do celého světa. Experimentuje přitom hlavně v nápaditých designech, a k tomu používá osvědčenou mechaniku. Oba představené modely mají shodnou pohonnou jednotku i většinu podvozkových skupin, a proto ani není co dál testovat a trápit.
Dnes už existují čtyřkolky s motory až do objemu jednoho litru, komu ale stačí rozumný výkonový průměr s dobrým zpracováním, může se nejspíš bez obav nechat oslovit atypickým designem značky Cectek, jejíž stroje na mě udělaly dobrý dojem.

Honza Čejchan, foto: Pavla Kořenářová