Návštěvníci vašich koncertů asi ani netuší, že jezdíte i na motorce. Jak je to vlastně s vámi a jednou stopou?

Když s jednou stopou, tak musíme začít bez motoru. Na kole jsem v mládí jezdil závodně stíhačku na dráze. S motorem pak trochu na kamarádově dvěstěpadesátce Jawě, ale to mi bylo asi sedmnáct. Motocykly se mi sice líbí, ale vlastně mě v životě nějak minuly. Začal jsem jezdit až vloni na Yuki Sport 125.

Yuki jste už tedy proháněl celou loňskou sezónu. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Nejezdím daleko, tak mi zatím malá motorka docela stačí. Je lehoučká, ovladatelná… Pořídil jsem si ji na cesty do studia. Na dvacet kilometrů je to příjemné svezení. Na dvou kolech bych se na našich mizerných silnicích stejně bál jezdit rychle. Jsem cyklista a na delší cesty a rychlou jízdu mám raději auto. Ale s motorkou se dají zažít věci, jaké by člověk nevymyslel.

Máte pro nás nějakou pikantní příhodu?

No jasně. Třeba jak jsem jel na koncert do Nymburka. Jsem začátečník, nejezdím rychle, odhadl jsem čas potřebný na jízdu autem, ale vzal jsem to okreskami a trochu se zamotal – prostě přijel jsem na poslední chvíli. Ve fofru jsem v šatně shodil bundu, přehodil kalhoty a boty a vtrhnul na jeviště.
Při přivítacím potlesku jsem ve tvářích diváků zahlédl divné pocukávání. Nejhorší je, když se publikum uculuje a vy nevíte čemu. Ruka nenápadně sklouzne na kontrolu k poklopci a když je vše v pořádku, tak už jedině k zrcadlu, protože něco v nepořádku být musí. Když jsem se k němu dostal, bylo jasno. Obličej jsem měl od helmy přeformovaný jak Quasimodo a vlasy  jako kdyby mě olízla kráva.

Taková věc se ale stane jen jednou, následky helmy na hlavě jste si pak určitě už ohlídal?

Ne tak docela. Na podzim jsem měl koncerty v jedné hale na Mělníku. Nebylo to daleko, a tak jsem tam vyrazil na motorce. Na vrátnici ale pořadatelé nahlásili, že přijedu jako vždy autem, bylo zapsané i jeho číslo. Tašku, ve které jsem měl doklady, jsem si ale nechal předešlý den uvnitř areálu v šatně. Jako na potvoru jsem v tom zmatku něco provedl s přezkou u helmy, takže helma nešla sundat z hlavy. A čas běžel. Až místní policisté přezku přemohli a bylo jasno. Ale to už ze mě lilo jako z vola. Naštěstí tentokrát jsem se aspoň stihl osušit a připravit.

Milana Drobného zpovídal Honza Čejchan