Poslední nucený pokus o spojení konstrukčního úsilí a výrobních kapacit dávných rivalů – Jawy a ČZ se uskutečnil ve druhé polovině osmdesátých let. Do Strakonic byl dodán „lehký“ podvozek Jawa s jednotrubkovým rámem k zabudování a zkouškám vyvíjeného čtyřdobého motoru pro zamýšlenou sériovou výrobu. Úkol byl splněn, prezentačně se najezdilo něco kilometrů a už motor putoval do vlastního podvozku s elegantní celokapotáží. Přece nebude nový motor jezdit v takové hrbaté potvoře od konkurence! Vraťte to do Jawy, rozhodl konstruktér inženýr Pudil.
Po desítkách let vyplul podvozek z jedné sbírky, motor odjinud a motocykl už zas jezdí! Byl k vidění na srazu k výročí Jawa v Týnci.
Design podvozku s přízviskem „hrbáč“, existující v dalších dvou kusech s motory Jawa 400 - dvoudobý dvouválec (test MOTOXPRESS č. 27) a Jawa 420 OHC (v majetku NTM) navrhl inženýr Záruba (v testu jsem jej zapomněl jmenovat, tímto se mu omlouvám).