Kawasaki ZX 6R

Šestikilo na jedničku

16.03.2006 - Vyšlo v čísle 6
Opět test ze Švýcarska a byla to radost. V alpských serpentinách mne napadlo, jaký je to obrovský rozdíl, když si takovouhle motorku koupí Švýcar nebo Čech. Na našich stále se horšících silnicích budeme snad za pár let jezdit v relativní pohodě jen na endurech. Ve Švýcarsku si ale v klidu užijete silniční sportovní motorku. Když se vám zatáčka líbí, tak to tam pošlete ideální stopou a nemusíte kličkovat mezi dírami a brát ohled na podélné strouhy a do rolety nahrnutý asfalt brzdícími náklaďáky. Tyhle speciality tam vůbec neznají. (Jak je to sakra, možné?)

A abych nezapomněl, on je ještě jeden rozdíl. Přes tak nádherný povrch silnic jezdí Švýcaři ohleduplně a mírněji, respektují předpisy, a to tam potkáte policii opravdu zřídka. Pokuty jsou tam sice o hodně vyšší než u nás (zatím, ale už se nám to také blíží), hlavně je tam ale zvykem jednat a žít v souladu s ostatními, a ne bezohledně, nebo až na jejich úkor.
Pak je tam ovšem obtížnější vyzkoušet skoro jakoukoli dnešní motorku v normálním provozu - trochu pootočíte plynovou rukojetí a už jste za hranicí nejen předpisů, ale i slušnosti, a to je na švýcarských silnicích nějak víc vidět.
Jenže jak při pomalé jízdě přijít na to, na jaké potvoře to vlastně jedete? Občas to prostě člověk trochu riskne. Sednul jsem na ZX 6R, syn mě doprovázel na KLV 1000, trochu jsem vzal za plyn, zkusil brzdy, na rovince rozhoupal motorku do stran co to šlo - a ono to šlo lehoučce, do velkých náklonů, snadno a bezpečně – a byli jsme kamarádi.
Při sjíždění horských serpentin jsme projížděli vesnicí plnou zatáček, dal jsem ruce na nádrž a projel celou ves bez doteku řídítek. To je chvíle, kdy si člověk i při poměrně pomalé jízdě vychutná dokonalý podvozek. Na podvozku ZX 6R jsem opravdu nenašel nic, co by mu scházelo k dokonalosti. Je to motorka, která poslouchá skoro už vaši myšlenku. Motocykl je lehce ovladatelný, má úžasnou směrovou stabilitu, a přitom je ochotný zatáčet.
Co se týče motoru, tak ten má trochu tvrdší charakteristiku, jde dobře od nízkých otáček, chováním je podobný spíš Yamaze R6 než Hondě CBR. To mi vyhovovalo, v cestovním režimu v běžném provozu není ideální využívat horní polovinu rozsahu otáčkoměru, takže oceníte vše, co motor nabídne v nižších otáčkách.
Při večerním návratu jsme se prohnali dálnicí, co druhý stroj, KLV 1000 dal. Byla to jeho maximálka 220, a to pro ZX6R nebyl žádný problém. Tady byl motor ve svém živlu, se schopností citelné akcelerace z dvěstěkilometrové rychlosti. Suma sumárum, ZX6R stojí všemi parametry mezi sportovními šestikily na vysoké příčce.