Ten příměr se přímo nabízí – počítač bez internetu je dnes skoro k ničemu a s kroskou se sice v zimě svezete, ale s Explorerem se s ní dostanete na úplně jinou úroveň. To je míněno nejen obrazně, ale třeba na horách to určitě platí i z hlediska nadmořské výšky.
Schoval jsem si pro letošní zimu testík krásného doplňku k motokrosovým strojům z jednoho krásného dne minulé zimy z krásného horského prostředí u lyžařské sjezdovky v Petříkovicích u Trutnova.
Dovozce pásových adaptérů Explorer, firma Scooters a.s. zapůjčila k testování motocykl
Kawasaki KXF 450, který měl již s Explorerem hodně naježděno a pro velký zájem rychle připravil jaroměřský dealer Moto UFO další motocykl, Husaberg FE 550, u kterého bylo ještě potřeba vzájemné nastavení lyže a hnacího pásu odzkoušet a seřídit.
Měl jsem tak možnost i okusit, jak se jezdí s dobře seřízeným motocyklem a jaká je jízda po pouhé montáži kitu před seřízením. Byla to hodně zajímavá zkušenost, rozdíl v ovladatelnosti byl obrovský. Na kawě jsem si začal zvykat jak se lyžopásový motocykl chová a ovládá, přesedl jsem pak na husara a všechno bylo jinak. Ta motorka je samozřejmě ostřejší, ale pocit to byl jako při přesednutí na nikdy nesedlaného koně.  Důvod byl vzápětí odhalen: přestože seřizovací prvky pásu byly na dorazu, pro tento motocykl to nestačilo a předek hnacího pásu směřoval sotva znatelně dolů. Stačilo ale povolit seřizovací šrouby na uchycení lyže, zvednout předek motocyklu, lyži spustit níž a motorka byla najednou poslušná.

Výkon je nezbytný

Jízda s kitem Explorer se od jízdy na původním motocyklu hodně liší. Přenos síly pásem spotřebovává značnou část výkonu, což se projevuje jak v menší razanci rozjezdů, tak silným brzdným účinkem při ubrání plynu. Proto při běžném používání zcela zapomenete na to, že motocykl mívá i nějaké brzdy. Na zasněžených kopcích je spousta místa, a tak ani není proč brzdit s větší razancí, než nabízí brzdný účinek motoru spolu se značnými ztrátami v pásovém adaptéru. Přední brzda je pochopitelně celá demontovaná, zadní je plně funkční - kotouč je na distančních sloupcích připevněn ke hřídeli pohonu.
Přece jsou ale momenty, kdy se brzda hodí. Třeba když jsem se vracel z vrcholků motocykl vrátit, tak kopec vedle lyžařské sjezdovky v Petříkovicích sjetý „šusem“ ubrzdil sice motor na trojku jako nic, ale dole jsem měl starost najít pedál brzdy, do té doby nepoužitý.
Pro montáž kitu Explorer jsou vhodné motokrosové motocykly s motory 450 ccm a víc. Délka hnacího pásu významně omezuje snahu silného motocyklu stavět se na zadní, přímá jízda je tedy snadná. V zatáčkách je pak nečekané, jak výtečně svoji úlohu plní výměnné hrany z ocelového plechu, které asi centimetr přesahují pod lyži. Fungují v prašanu a zařezávají se i do hodně ujetého sněhu tak, že na vedení lyže je opravdu spolehnutí. S kitem Explorer zatáčíte víc řídítky než náklonem, zato ale kam zatočíte, tam i jedete. Chvíli to trvá, než člověk poslušnosti stroje uvěří, ale proti bočně se smýkajícím lyžím sněžných skútrů má motocykl s kitem Explorer výhodu náklonu, takže se s ním dá mnohem víc kouzlit i v omezenějším prostoru. Je s ním možná i jízda po vrstevnici kopce, což je pro sněžné skútry velký problém (do doby, než někdo konečně pro sněžný skútr zkopíruje systém zavěšení kol tříkolky Piaggio MP3).
Při testování bylo jen asi čtvrt metru prašanu, což byly zřejmě optimální podmínky. Jak by si stroj poradil s metrovou vrstvou sypkého sněhu si moc nedovedu představit. Tam kraluje čtyřkolka na pásech a navrch bude mít i sněžný skútr. Pro motorkáře, majitele motokrosové motorky, je ale kit Explorer určitě velice vítanou možností, jak se svým motocyklem zažít i úplně jiné věci v období, kdy všichni čekají na začátek další sezóny.
Nejsem žádný motokrosař, přesto mi nedělalo problém rychle se sžít se silnými motocykly v tak extrémních podmínkách. Párkrát jsem si projel s lyžaři a snowboarďáky sjezdovku a nemusel pak čekat na vlek (do kopce je to stejně zajímavější), podíval jsem se na hřeben nějakého kopce, kde už nebyla ani stopa po běžkách... byl to docela nářez. Abych citoval klasika – neuvěřitelné se stalo skutkem.
Jenže člověku to nedá, postupně se odvažuje víc a víc, a tak jsem jednou také hodil pěknou hubu, ale sníh byl milosrdný. Chtělo by to samozřejmě víc zkušeností, delší test. Jenže na ruce je to mnohem větší zabíračka než s motorkou na kolech. Po hodince ježdění jsem na jednu stranu cítil že už pomalu vím, co bych si mohl dovolit, nedostávalo se ale sil.

Technika

Uchycení hnacího pásu na kyvné vidlici je řešeno prostorovým systémem držáků a táhel. Na to, že je možná montáž na libovolný motocykl, je vše vlastně dost jednoduché. Jednoduchá je i montáž lyže místo předního kola.
Přední kolo motocyklu má prostorový výplet, systém uchycení a naklápění lyže je na tom o něco hůř, musí snést obrovské síly. Nosné díly, které umožňují změny výškového nastavení, jsou vyrobeny z asi centimetr silného duralového plechu, ve kterém jsou vyfrézovány oválné otvory pro seřizování. Je jisté, že toto řešení nesnese stejné namáhání na krut a ohyb jako vypletené kolo.
Slyšel jsem striktní názor, že motorka i veškeré její příslušenství musí vydržet jakékoli dopady a tvrdé zacházení. Nemusí. Je třeba myslet na parametry upraveného motocyklu pro jízdu na sněhu a patřičně s ním zacházet. Vydrží hodně, ale ne všechno, motocykl na kolech je jistě odolnější. Stranové síly, vzniklé třeba po skoku při dopadu na nerovný terén, mohou určitě snadněji způsobit deformaci systému uchycení lyže.
Aby nebyla navyšována neodpružená hmota prvky uchycení lyže, je z hlediska materiálu volba ideální. Ocelové díly by byly těžší. Odlitek z hliníkové slitiny, který by mohl být odolnější proti bočním silám, by zas hůře odolával rázům, materiál slitiny je proti duralu křehčí.
Navrhl bych jen změkčení odpružení i tlumení přední vidlice, protože přejetí i drobné, ale tvrdé nerovnosti přední lyží způsobí ráz, který se přenáší na celé šasi. Chybí pneumatika, která by svojí deformací nástup rázu změkčila. Pokud lyží trefíte ve sněhu ukrytý kámen nebo pařízek, je ráz velmi tvrdý. V těchto případech je znatelná absence pneumatiky, se kterou celá konstrukce motocyklu počítá, a která vytváří nezbytnou prodlevu pro náběh funkce odpružení přední vidlice.
Jízda s Explorerem je poměrně snadná, velmi zábavná, a navíc je tu i možnost ponechat motocyklu přední kolo a vyrazit s ním do písku, bláta, nebo na mokrou trávu. Ve srovnání s jinými alternativami, jak se pomocí moderní techniky utkat se sněhovou nadílkou, jsou velmi zajímavé a i další parametry kitu Explorer – jeho pořizovací cena a skladovatelnost.
Další informace můžete najít na www.explorermoto.cz

Perličky z historie

Kit Explorer není z hlediska nápadu nic nového, v motocyklové historii se motocykl s lyží a s hnacím pásem už objevil vícekrát. Explorer je ale patrně prvním komerčně vyráběným opravdu dobře fungujícím podobným zařízením, schopným přenášet výkony, které umožňují opravdu sportovní svezení, a navíc je použitelný pro různé motocykly.
V Česku jistě každého potěší pohled na přestavbu Jawy na sníh, přitom po svezení na moderních výkonných motocyklech s kitem Explorer je jisté, že ztráty výkonu v pásovém pohonu umožnily sněžnému traktůrku s výkonem Jawy jen slimáčí tempo. Je to ostatně jasné už z obrázku, kde jsou vidět tři převody do pomala – napřed zvětšená rozeta sekundáru, pak další řetěz a nakonec průměr opásání hnacího pásu. Ale jak se říká, dobrý pokus.
Z hlediska využitelnosti se o něco dál už dříve dostal italský Alpenscooter. I v tomto případě byl limitujícím prvkem slabý motor, a navíc se jednalo o speciál, který byl pro letní provoz s namontovanými koly neohrabaný. Jednalo se spíš o užitkové vozidlo, firma jej nabízela
s různě dlouhou pásovou hnací nástavbou a s různými přívěsnými vozíky a saněmi. Je patrné, že řešili i stranovou adhezi na zledovatělém povrchu, gumový pás byl opatřen kovovými hřebeny. Místo předního kola byla také alternativně montována lyže.

Honza Čejchan, foto: Ondřej Wolf a archív