Z Rakouska do Prahy na elektropohon
Úplně všechno je jinak!
Zima pomalu prostupovala helmou a oblečením, jenže konečně je tu elektrická motorka, která nabízí dojezd až přes 200 kilometrů, a to se musí vyzkoušet! Přece se do Prahy na veletrh FOR ENERGO nepoveze nějakým smradlavým autem! Před odjezdem jsem se porozhlédl po internetu a z článků, testů a hodnocení jsem si nějak nedovedl srovnat, jak se s Johammerem jezdí. Jen samé úvahy o designu a hodnocení technických parametrů… Bylo to poměrně zábavné, jak se jejich autoři snažili v designu hledat retro prvky, nebo naopak neotřelou supermodernu. O tom, jak se na Johammeru jezdí, skoro nic.
Už vím proč. O pohodlí a jistotě při jízdě se hned tak nedá mluvit. Najel jsem ale s jedním mezinabíjením skoro 300 kilometrů, a tak jsem si trochu zvykl. Johammer přivolal vzpomínky na jízdy ve švýcarském dálníku Peraves a dost dlouho ve mně udržoval pocit, jako že třeba vrtulník jsem ještě neřídil. Všechno je jinak, jinde a jinak se to chová. Je to šílenost, hlavním mottem designu i konstrukce stroje je odlišit jej od všeho obvyklého. Třeba zrcátka dopředu svítí i blikají a dozadu jsou na nich navíc displeje, které umožňují zobrazit zcela nezvyklé množství informací. Typově se nejedná o displeje, na jaké jsme zvyklí u motorových vozidel, ale spíše odpovídají displejům v mobilních telefonech. Takže třeba stroj odstavíte na stojánek, odcházíte, na pravém displeji pak nějakou dobu svítí logo výrobce a na levém běží informativní reklama na motocykl s jeho základními technickými daty: maximální výkon synchromotoru 16 kW, dojezd na nabití přes 200 kilometrů, maximální rychlost přes 120 km/hod.
A cena? 25 000 Euro!
Teď na zimu by to docela šlo, nemusíte zahřívat motor, ale další plány jsou dohodnuty až na příští rok, takže zimu si tu jako městský redakční dopravní prostředek zas odkroutí osvědčený skútr Gilera GP800.